Absťák ČNB a stroje na peníze

Bankovní rada po letech abstinence

Marek Mora, nováček v bankovní radě ČNB, včera řekl, že s vývojem koruny a ekonomiky je konzistentní růst sazeb před koncem letošního roku. Už dříve řekl, že „Pokud větší posílení nebude, umožní nám to prudší zvyšování sazeb…. My jsme už naznačili, že pravděpodobně v druhé polovině roku začneme úrokové sazby pomalu zvyšovat… Samozřejmě budeme tiše doufat i v to, že eurozóna za určitý čas ukončí kvantitativní uvolňování a začne sazby zvyšovat také.“ Marek Mora není osamocen s názorem, že je potřeba zvyšovat sazby. 

Prognóza ČNB předpokládá růst sazeb 3M PRIBOR. S touto prognózou je konzistentní zvýšení repo sazby na 0,5 procenta do konce roku a na jedno procento do konce roku 2018.

Předpoklad ohledně ECB je přitom klíčovým parametrem v rozhodování. ČNB předpokládá, že její kolegyně z eurozóny ukončí kvantitativní uvolnění na konci roku a že začne zvyšovat sazby už v prvním čtvrtletí. Ano, ECB řekla, že bude provádět kvantitativní uvolnění minimálně do prosince tohoto roku v objemu 60 mld. EUR. Ale také uvedla, že jen neukončí najednou. Bude jen postupně ukončovat, tedy snižovat objem z 60 mld. k nule. To bude trvat několik měsíců a my nepředpokládáme, že během této operace bude ECB zároveň zvyšovat sazby. 

Proto si myslíme, že ČNB je příliš optimistická ohledně úrokového diferenciálu. Pokud totiž začne ČNB zvyšovat sazby s velkým předstihem, rostoucí úrokový diferenciál bude dodatečným lákadlem pro zahraniční kapitál. Ačkoliv koruna je brutálně překoupená, tak to neznamená, že nemůže být více. 

No a pak jsme jen kousek od scénáře, který tady velmi dobře známe: centrální banka ohlašuje zvyšování sazeb, případně sazby zvýší a ohlašuje budoucí sérii zvyšování. Následně koruna posílí, a to tak, že více, než ČNB předpokládala. A to ukončí potřebu rázného zvyšování sazeb. 

Očekáváme proto, že pokud by se ČNB odhodlala v letošním roce zvýšit sazby, tak to nebude začátek rychle po sobě jdoucích zasedání, na kterých většina zvedne ruku pro další zvýšení sazeb. 

A pak tady máme větu ze zápisu jednání bankovní rady: „že je inflační cíl chápán veřejností asymetricky, přičemž veškerá inflace pod 2% cílem je vnímána pozitivně, zatímco inflace nad 2 % je vnímána veřejností jako zrychlení inflačních tlaků snižující reálné příjmy a úspory.“ K ní se ale vrátím zítra.

Letem světem

K následujícímu textu budete potřebovat dvě A4, jednu A3 a jeden list z flipchartu (protože vám to nedá). Vydáme se totiž s papírem ke hvězdám.

Statistika, která je oslím můstkem k finanční gramotnosti. K jakým strojům míříme pro peníze? Čtu, že "V USA je 2x více hracích automatů než bankomatů." To ale neznají ČR! My jich máme desetkrát více!

Pětina studentů v OECD má velmi nízkou finanční gramotnost. Na Slovensku víc než třetina. ČR se nezúčastnilo klání, ale nebudeme daleko od východních kolegů.

Vedle vyšších mezd bychom měli chtít i dovednost hospodařit s penězi, vyhnout se nevýhodnému úvěru. Ne náhodou více než třetina domácností není schopna se popasovat s nenadálým výdajem ve výši necelých deset tisíc. Prostě, když se pokazí pračka, je problém. Domácnosti potřebují se „prohospodařit“ k finanční rezervě. O potřebě spořit na důchod nemluvě. Bez těchto dovedností bude pořád hodně lidí padat do dluhové pasti, přes různé šmejdy do exekucí.

Bonus: "Twitter is like a fridge. You get bored, so you keep opening and closing it every few minutes to see if there's anything good." BiII Murray