Cesta nafty: co se skutečně skrývá za cenou na pumpě

Cena motorové nafty na českých čerpacích stanicích vyskočila od konce února do začátku dubna o patnáct korun na litru. Benzín zdražil o osm. Vláda 2. dubna reagovala zastropováním maloobchodních marží a snížením spotřební daně. A na tiskové konferenci to prezentovala jako razantní odpověď.

Jenže když si rozložíte litr nafty za 47 korun na součástky, zjistíte, že vládní opatření cílí na necelou čtvrtinu celkové ceny. A že největší položka, o které se na tiskové konferenci nemluvilo, sedí úplně jinde.

Pojďme projít cestu jednoho barelu ropy od Perského zálivu po českou pumpu. Na každé zastávce se podíváme, kolik to stojí. A co se může pokazit.

Ropa: třetina ceny, nulová kontrola

Motorová nafta se vyrábí z ropy a cenu ropy určuje světový trh. Hlavní referenční cenou pro Evropu je Brent, tedy ropa těžená v Severním moři, sloužící jako cenový benchmark pro většinu evropského obchodu.

V říjnu 2025 se barel obchodoval kolem 65 dolarů. Klidné časy, stabilní ceny. Pak přišel 28. únor 2026. Írán po americko-izraelských náletech dramaticky narušil provoz Hormuzského průlivu, úžiny, kterou denně protéká pětina celosvětové spotřeby ropy. Provoz se nezastavil úplně, ale tankerová doprava poklesla o desítky procent, pojistné na lodě vyletělo vzhůru a trh zareagoval, jak reaguje vždy: panikou.

Brent vyskočil z 72 na 99 dolarů během deseti dnů. 31. března dosáhl 118 dolarů, nejvíc od roku 2022. Na začátku dubna se pohyboval kolem 109. S ním automaticky i třetina ceny nafty na pumpě.

Důležitý detail: rafinerie nekupují ropu za spotovou cenu Brentu. Většina nákupů běží přes dlouhodobé smlouvy a finanční zajištění (hedging). Spotová cena definuje směr a marginální barel. Do reálných nákladů se propisuje se zpožděním dnů až týdnů. I tak: cena ropy tvoří zhruba 30–35 procent ceny nafty na české pumpě. Při současných cenách přibližně 14–15 korun na litru.

A teď to důležité: Česká republika je vnitrozemský stát. Každý barel musí přitéct potrubím. Od dubna 2025 proudí 100 % české ropy jedinou trasou: TAL z italského Terstu přes Alpy. Ropovod Družba z Ruska definitivně skončil. Český ropný mix v roce 2025 byl podle dat MPO: Azeri Light z Ázerbájdžánu 42 %, norská Johan Sverdrup 21 %, kazašská CPC Blend 18 %, saúdská Arab Light 11 %. Diverzifikace od ruské ropy je úspěch. Ale geografická koncentrace na jednu trasu přes Alpy je nové riziko.

Zajímavý paradox: norská ropa cestuje tankerem z Mongstadu kolem celé Evropy do Terstu, protože ČR nemá žádné potrubní napojení na severní přístavy. Skupina ORLEN používá severní cestu přes Gdaňsk. A saúdská Arab Light prochází Hormuzským průlivem, tedy tato složka je krizí přímo zasažena. Saúdská Arábie sice disponuje alternativní exportní kapacitou přes Petroline a přes Rudé moře, ale přesměrování logistiky potrvá a nevykompenzuje vše.

Rafinace: složka, o které vláda nemluví

Tady se příběh láme.

Na světových burzách se obchoduje nejen s ropou, ale i s hotovými ropnými produkty, včetně motorové nafty. Nejdůležitější evropský benchmark se jmenuje ICE Gasoil. Rozdíl mezi cenou tohoto hotového produktu a cenou vstupní ropy se nazývá crack spread. Je to ukazatel toho, kolik si trh účtuje za rafinaci (nejde o zisk, ale o cenový rozdíl mezi naftou z rafinérie a cenou Brentu).

V normálních časech: 15–20 dolarů na barel. V březnu 2026: 60–80 dolarů. Čtyřnásobek.

Proč tak extrémní nárůst? A proč nafta zdražila výrazně víc než benzín?