Čína a masivní mobilizace zdrojů
Čína je dobrá v rychlé a efektivní mobilizaci velkého množství zdrojů, ale často špatná v jejich optimálním využívání, píše Arthur Kroeber. Neefektivita je vidět v realitní bublině, neúspěšných projektů Belt and Road, nehospodárných dotací. Mobilizace velkého množství zdrojů ale taky umožnila vybudovat největší vysokorychlostní železniční systém na světě, vytvoření největšího exportéra aut z nuly, nebo vybudování obrovského množství zelené energie. Noah Smith vysvětluje proč.
Vysokorychlostní železnice byla vybudována během pár let, za cenu, která je o 40% nižší než v Evropě (cena/km). Jak? Za prvé, nepotřebovala vymýšlet technologie.
Čína přiměla japonské a evropské společnosti, aby jí předaly své technologie výměnou za nevyslovený a nakonec nesplněný příslib velkých čínských zakázek. Za druhé, má všechny dodavatele přímo v Číně = potřebný rozsah a standardizace (neřeší normy jiných států)
Auta: donedávna se zdálo, že čínské společnosti nedokážou vyrábět tři velké věci tak dobře jako Evropa, Japonsko, Korea nebo USA: čipy, širokotrupá letadla a auta.
Auta si už můžeme škrtnout. Čína se stala největším světovým vývozcem aut, rychle předstihla Německo a Japonsko. Hlavním důvodem je však masivní posun ve světovém automobilovém průmyslu, a to od spalovacích vozů k elektromobilům. Spalovací motory jsou komplikovanou technologií s velkým množstvím znalostí, které jsou rozprostřeny mezi pracovníky velkých starých společností, jako jsou Volkswagen, Toyota a GM. To je druh technologie, kterou je pro čínské společnosti obtížné kopírovat nebo ukrást.
Elektromotory jsou ale mnohem jednodušší a standardizovanější technologií než spalovací motory. A protože se jednalo o novou technologii, čínské společnosti nebyly v nevýhodě oproti zahraničním výrobcům.
Čína také vlastní nejdůležitější vstupy pro výrobu elektrických vozidel - především baterie a materiály a komponenty používané k výrobě baterií. A pak opět rozsah: mobilizace masivních zdrojů.
Pochvalujeme si, jak klesá cena solární a větrné energie. Důvodem je křivka učení, kterou ale pohání opět především Čína. V posledních letech Čína předstihla EU i USA ve výrobě solární a větrné energie.
A instalace nových zdrojů v Číně neustále zrychluje. Velká část tohoto náskoku je samozřejmě způsobena tím, že většina světových solárních panelů se vyrábí v Číně = opět výsledek masivního nasazení zdrojů.
Noah Smith uzavírá: V oblasti vysokorychlostních železnic, elektrických vozidel a solární energie Čína ukázala úžasnou sílu rozsáhlé mobilizace zdrojů. Výsledek není vždy krátkodobě ziskový nebo efektivní (i když někdy ano). Ne vždy je to správný přístup.
Aktuálně ale dokáže realizovat technologické a průmyslové "zázraky". Je to přístup, který jsme používali na počátku 20. století. Ale později jsme ho opustili kvůli honění se za čtvrtletními zisky, efektivitou a dostali jsme pohodlnou stagnaci.