Kroky Číny v posledních letech naznačují, že se zintenzivnily přípravy na možný konflikt s Tchaj-wanem, píše Mike Studeman
1. Politické změny: Na 20. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2022 došlo k personálním změnám, které připomínají "válečný kabinet". Patnáct z 24 členů Politbyra má zkušenosti spojené s Tchaj-wanem, včetně bývalého velitele východního vojenského okruhu, zodpovědného za operace proti Tchaj-wanu.
2. Modernizace armády: Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) urychlila modernizaci s cílem dosáhnout klíčových milníků již v roce 2027 místo původně plánovaného roku 2035. Tento proces zahrnuje výstavbu podzemních komplexů, modernizaci vesmírných kapacit, posílení letectva a protivzdušné obrany a rozšíření námořnictva, které je nyní největší na světě. ČLOA také vytvořila Strategickou podpůrnou sílu integrující vesmírné, elektronické a kybernetické schopnosti a disponuje nejaktivnějšími a nejsofistikovanějšími balistickými raketovými silami na světě.
3. Jaderné kapacity: Čína rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál s cílem neutralizovat případnou americkou převahu a přesunout případný konflikt do konvenční roviny, kde věří ve svou výhodu. Bývalý velitel Strategického velení USA, admirál Charles Richard, označil čínský jaderný pokrok za "ohromující" a "strategický průlom".
4. Vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu: Čína zvyšuje přítomnost svých vojenských sil v okolí Tchaj-wanu, čímž snižuje varovný čas ostrova, procvičuje operace v předpokládaných válečných oblastech a snaží se vyčerpat a demoralizovat tchajwanskou armádu. Tyto aktivity zahrnují narušování tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) a námořní cvičení v blízkosti ostrova.
Můžeme se chlácholit, že USA dávají na obranu více než dalších deset zemí dohromady. To minimálně ukazují oficiální statistiky, které sledují výdaje na obranu v USD. Ten desetinásobek je ale mýtus. Za prvé, mnoho zemí má velkou část svých vojenských výdajů mimo účetnictví. Například Čína do obrany nepočítá lidové milice, pobřežní stráž, vesmírné síly ani vojenský výzkum a vývoj. Dále, je potřeba se nedívat na výdaje přes přepočet na USD, ale spíše na paritu kupní síly, protože americká síla i technika je výrazně dražší, než například síla a technika čínská nebo ruská. Když se započítají mimorozpočtové výdaje a rozdíly v cenách, tak se ukáže, že jen samotná Čína vydává na armádu přibližně stejně jako USA.
Současné čínské kroky naznačují systematickou přípravu na možný konflikt s Tchaj-wanem. Ačkoli přesné načasování zůstává nejisté, tyto aktivity představují významnou hrozbu pro stabilitu v regionu a vyžadují pečlivé sledování a strategickou reakci mezinárodního společenství.
A taky to znamená, že musíme převzít odpovědnost a starat se o svou evropskou obranu. A ne proto, že by USA už nechtěly být světovým četníkem, nebo protože Trump. USA už na tuto roli sami nemají kapacitu. Proto otázka odpovědnosti za obranu přesahuje i území Evropy, jde minimálně o posilování bezpečnosti pro nás důležitých námořních tras, obranu podvodní, vesmírné infrastruktury… navazování aliancí, posilování strategické bezpečnosti v dodavatelských řetězcích, surovin, zpracování surovin, posilovat kapacitu obranného průmyslu a produktů dvojího užití.