Ekonomika založená na cukru a kávě

Do začátku 18. století byly kalorie významnou brzdou hospodářského růstu. Průměrný člověk měl k dispozici jen cca 2000 kalorií denně díky omezené zásobě potravin. To stačilo průměrnému člověku k přežití, ale ne k většímu výkonu. Dělníci proto byli neefektivní. Mnozí chudí, kteří přežívali na ještě skromnější stravě, měli sotva energii na pohyb, natož aby dělali něco užitečného, píše Economist.

Dovoz cukru z britských kolonií to změnil, protože přechod od stravy bohaté na vlákninu ke stravě bohaté na cukr "zvýšil podíl přijaté energie, která mohla být metabolizována". Ve Francii na konci 18. století nemohlo asi 10 % lidí pracovat kvůli nedostatku potravy. Naproti tomu v Británii byla to byla pouze 3 %. V 18. století byl britský růst HDP sedmkrát rychlejší než francouzský. Ekonom Fogel spočítal, že zvýšení kalorií vysvětluje asi třetinu hospodářského růstu UK v 19. a 20. století.

Dovoz a pití kávy mezitím tlačila střední vrstvy k větším a lepším věcem. Kavárny se v té době nazývaly "univerzitami za babku", kofein diskuzi promazával a zvyšoval pozornost. Dále, industrializace a organizace továren vynucovala směnný provoz, což bylo proti přirozenému rytmu lidí. Káva přinesla potřebné povzbuzení. Kofein stal nástrojem pro časový režim městských industrializovaných společností.

Jinými slovy káva a cukr se hodně podepsaly na industrializaci Evropy.