Evropa bez USA: 300 000 vojáků, 250 miliard eur ročně. Navíc.
Pokud se USA stáhnou z Evropy, kontinent bude muset více investovat, více rekrutovat statisíce vojáků a více koordinovat obrannou výrobu
Vzhledem k nejisté budoucnosti transatlantických vztahů a rostoucí ruské vojenské hrozbě se Evropa musí připravit na možnost, že Spojené státy stáhnou svou vojenskou přítomnost z kontinentu. Můžeme doufat, že se tak nestane. Můžeme vést jednání, které sníží pravděpodobnost, že se tak nestane. Ale politická realita, kdy Trump si dělá, co chce, a říká, co chce, velí, abychom byli připraveni na scénář Evropy bez vojenské podpory USA. Studie Alexandera Burilkova a Guntrama B. Wolffa z Bruegel zkoumá, jaké zdroje by Evropa potřebovala k vlastní obraně bez americké podpory.
Podle autorů by Evropa musela v krátkodobém horizontu zvýšit obranné výdaje o minimálně 250 miliard eur ročně a rozšířit své ozbrojené síly o 300 000 vojáků. Tento nárůst by se soustředil především na mechanizované a obrněné jednotky, které by nahradily americké těžké síly působící v Evropě.
Pro hrubý odhad předpokládejme, že náklady budou rozloženy podle ekonomické síly (podíl na HDP). Podíl Česka na HDP EU+UK je cca 1,5 %. To by znamenalo zvýšit výdaje na obranu Česka o 93 mld. CZK, což je částka, která je už nyní zmiňována. Ale taky navýšit počet vojáků z cca 27 800 vojáků na 32 300.
Ruská hrozba: Silnější a zkušenější armáda
Navzdory vysokým ztrátám ve válce na Ukrajině si Rusko udrželo schopnost výrazného vojenského růstu. Mobilizace společnosti a vojenského průmyslu vedla ke zvýšení produkce tanků o 220 %, obrněných vozidel o 150 % a dronů dalekého dosahu o 435 % oproti roku 2022.
Západní analytici (NATO, Německo, Polsko, Dánsko, Pobaltí) odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během 3 až 10 let. Zapad-2025, plánované rozsáhlé vojenské cvičení v Bělorusku, může být signálem připravenosti Moskvy na další eskalaci.
Evropská reakce: Posílení obranyschopnosti
Hlavní prioritou je pokračující podpora Ukrajiny, protože ukrajinská armáda je aktuálně nejefektivnější obranou proti ruské agresi. V případě, že by Kyjev odmítl potenciální americko-ruskou dohodu o ukončení války, Evropa by musela zcela převzít financování ukrajinské obrany. Nahrazení USA by znamenalo dalších 0,12 % HDP EU na vojenskou pomoc – relativně malou částku, ale otázkou je dostupnost potřebného vojenského vybavení.
Bezpečnost Evropy by si vyžádala:
300 000 nových vojáků, což odpovídá 50 novým brigádám.
1 400 tanků, 2 000 bojových vozidel pěchoty a 700 dělostřeleckých systémů.
Masivní rozšíření výroby dronů na úroveň 2 000 dlouhodobých útočných dronů ročně.
Zlepšení koordinace evropských armád, aby se snížila roztříštěnost 29 národních sil, které nemají jednotné velení ani strategickou podporu na úrovni USA.
Evropa v současnosti vynakládá na obranu přibližně 2 % HDP, ale pro odpovídající posílení by tato částka musela vzrůst na 3,5 % HDP, což znamená ročně přibližně 250 miliard eur navíc. Tato částka by byla rozdělena mezi národní rozpočty a společné financování EU.