Evropa: Kontinent skvělého vína, krásných měst, strategií… a stagnující produktivity
Evropská komise představila Clean Industrial Deal jako plán na zvýšení konkurenceschopnosti a dekarbonizaci průmyslu. Po přečtení hlavních tezí je však potřeba zopakovat nepříjemnou pravdu: Evropa má daleko hlubší ekonomický problém, který žádný dílčí plán nevyřeší.
Kdysi se EU mohla pochlubit doháněním Spojených států v produktivitě. Od 90. let se však tento trend otočil a Evropa začala zaostávat – nejprve pomalu, po pandemii Covid-19 pak dramaticky. Draghiho report trefně shrnuje jádro problému. A není jediný. Nová analýza potvrzuje problémy: slabý růst produktivity u největších evropských firem, nedostatek dynamiky mezi inovativními společnostmi a přebytek stagnujících firem, které neexpandují ani nezanikají.
Pokud Evropa neprovede zásadní reformy v oblasti regulací, vzdělávání a inovací, žádný „deal“ ji nespasí. A Clean Industrial Deal tyto reformy nenabízí.
1. Evropské technologické giganty zaostávají
Evropské firmy ztrácí v klíčovém faktoru konkurenceschopnosti: inovacích. Zatímco produktivita amerických technologických firem vzrostla za posledních 20 let o 40 %, evropské stagnují. Rozdíl je patrný i ve výdajích na výzkum a vývoj (R&D):
Americké technologické firmy investují až 12 % tržeb do R&D
Evropské jen 3–4 %
Jelikož americké firmy navíc rychleji rostou v obratu, absolutní rozdíl v investicích se stále zvětšuje. Evropa tedy nejen investuje méně, ale její firmy ani nevyužívají svůj růstový potenciál.
2. Mladé evropské firmy neprorážejí
Další klíčový problém: Evropa nevytváří nové globální lídry.
Evropské startupy sice vznikají ve srovnatelném počtu jako v USA, ale nedokážou vyrůst. Nejvýkonnější mladé americké firmy zaměstnávají 6× více lidí než jejich evropské protějšky.
Strukturální rigidita je patrná i v tom, jak staré jsou největší veřejně obchodované firmy:
V USA bylo TOP 10 firem založeno v průměru v roce 1985
V Evropě už v roce 1911
To jasně ukazuje, že zatímco USA neustále generují nové lídry, Evropa se spoléhá na staré giganty, které trh nepřetvářejí, ale udržují.
3. Evropské firmy nerostou ani nezanikají
Ekonomická dynamika znamená nejen vznik a růst firem, ale i jejich zánik, pokud neuspějí.
V USA neúspěšné firmy rychle mizí z trhu, zatímco v Evropě přežívají i ty, které by jinak zkrachovaly. Výsledkem je neefektivní alokace kapitálu:
V USA průměrná zralá firma (25+ let) zaměstnává 8× více lidí než firma mladá (do 3 let)
V Evropě je to jen 2× více
Evropa místo dynamické „up-or-out“ ekonomiky (kde úspěšné firmy rostou a neúspěšné zanikají) vytváří stagnující prostředí, kde se firmy drží při zemi a neexpandují.
4. Nedostatek kapitálu a roztříštěný trh
Za tím vším stojí strukturální překážky:
Horší přístup k rizikovému kapitálu – evropské firmy se spoléhají hlavně na bankovní financování, které preferuje stabilní firmy před inovativními
Roztříštěnost trhu – formálně EU funguje jako jednotný trh, v praxi ale existují překážky, které brání rychlé expanzi firem
Například obchodní bariéry mezi členskými státy mohou v některých sektorech dosahovat až 110 %, což prakticky znemožňuje efektivní růst napříč Evropou.
5. Co s tím? Klíčové reformy pro vyšší produktivitu
Neexistuje jednoduché řešení, ale jasně se rýsují kroky, které musí Evropa podniknout:
Prohloubení jednotného trhu – odstranit vnitřní překážky v obchodu a investicích. EU nemá brečet nad tarify Trumpa, když hlavní bariéry má ve vlastním domě.
Podpora rizikového kapitálu – vytvořit podmínky pro lepší financování inovativních firem. Jednotný kapitálový trh je klíčový.
Reforma vzdělávání a trhu práce – kvalitnější výuka technických oborů a větší flexibilita pracovního trhu. Nejenže začít podnikat sehnat kapitál je v EU těžší než v USA, ale i cena podnikatelského neúspěchu v Evropě několikanásobně vyšší než v USA.
Snížení administrativní zátěže – nestačí snížit byrokracii o 25 %. Dekarbonizace musí být spojena s růstem a strategickou diverzifikací, jinak Evropa ztratí konkurenceschopnost.
Draghi: „Toto je existenční výzva“
Mario Draghi ve své zprávě shrnuje klíčovou dilemu Evropy:
„Pokud se Evropa nestane produktivnější, budeme nuceni si vybrat. Nebudeme schopni být lídrem v nových technologiích, ani majákem klimatické odpovědnosti, ani nezávislým hráčem na světové scéně. Nebudeme schopni financovat náš sociální model. Pokud Evropa nebude schopna svým občanům poskytovat prosperitu, spravedlnost, svobodu a udržitelnost zároveň, ztratí smysl své existence.“
Evropa nemá jinou možnost než růst, zajistit si svou bezpečnost. A k tomu potřebuje skutečné reformy, ne jen kosmetické a obecné plány jako Clean Industrial Deal.