Gepolitika vs. ČNB
Dnes ČNB mimo jiné oznámí, jak se dívá na rovnovážné úrokové sazby. Ve finále nejde o nic jiného, než zohlednit změny ve struktuře ekonomiky, dlouhodobé trendy a rizika, inflační tlaky, případně i výši inflačního cíle... a nakonec odhadnout, jak v průměru bude muset být nastavena repo sazba ČNB, aby byla schopna dodržovat svůj inflační cíl.
Jedním z důležitých parametrů, které musí vzít do úvahy je geopolitika. Válka v Evropě, válka na Středním východě a riziko konfliktu na Tchaj-wanu logicky zvyšuje geopolitické riziko.
Odhady přitom jednoznačně ukazují, že zvýšení geopolitického rizika má negativní dopad na HDP, tedy ekonomický růst.
Ale také zvyšuje inflaci. Negativní dopad je výrazně vyšší v případě rozvíjejících se zemí.
A to se bavíme jen o geopolitickém riziku. Podobný dopad na rovnovážné sazby má i rostoucí politické riziko, rostoucí polarizace politických stran, nebo klesající sociální koheze.
Z pohledu centrální banky, která cíluje inflaci to znamená, že bude muset mít nastavené vyšší úrokové sazby, než tomu bylo v minulosti, kdy toto riziko bylo nízké. A to i navzdory skutečnosti, že toto riziko bude snižovat růst ekonomiky.