Hartz a euro stojí za nízkou německou nezaměstnaností
Ještě v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti v Německu 11%. Před krizí poklesla na 7,5%. A na konci loňského roku byla 5,5%. Co stojí za německým úspěchem?
Často zmiňovaným zdrojem úspěchu jsou reformy trhu práce, které Německo realizovalo mezi lety 2003 a 2005. Tzv. Hartzovy reformy. Šlo o podporu tvorby nových pracovních míst, různé dotace, až po výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobé nezaměstnané.
Podle odhadů přispěly Hartzovy reformy k poklesu míry nezaměstnanosti o tři procentní body. Polovinu tohoto efektu lze přičíst na vrub snížení podpor.
Jaké jsou lekce podle Toma Krebse a Martina Scheffela? Za prvé, reformy jsou velmi nepopulární. A proto nesmí mít jasné vítěze a poražené. Jak poražené, tak vítěze je potřeba míti.
Za druhé, reformy nemusí fungovat všude stejně. Například snížení dávek pro dlouhodobé nezaměstnané ve Francii nebo ve Španělsku jsou již nyní na nízkých úrovních. Takže jejich snížení nepřinese kýžený efekt. Jiný případ byl právě v Německu, kde před reformami byly dávky velmi štědré.
Odvrácenou tváří německé nezaměstnanosti je pokles reálných mezd, viz obrázek.
K analýze byl přidal ještě jeden efekt. A to je euro. Pro zemi, která má přebytek obchodní bilance je typické posilování měny. Před přijetím eura proto marka dlouhodobě posilovala. Nicméně po přijetí eura toto posilování přestalo. Pokud bychom předpokládali, že by německá měna posilovala stejným tempem, tak by byla o nějakých 30-40% silnější. Měna, která je podhodnocená o 30-40%, výrazně pomůže exportně orientované ekonomice. Proto taky podíl německých vývozů na HDP se zvýšil ze 30% na 50% za posledních 13 let.