Horko se nám dostává pod kůži. A pak do hlavy.
Naše tělo si musí každou minutu udržet úzké teplotní pásmo, aby mohlo myslet, pracovat, spát a rozhodovat se.
Klimatická změna se často popisuje jako problém planetárních průměrů. Jenže člověk nežije v průměru. Žije v těle, které musí každou minutu udržet úzké teplotní pásmo, aby mohlo myslet, pracovat, spát a rozhodovat se.
1. Den, kdy město přestane fungovat normálně
Představme si obyčejný letní den. Ráno tramvaj ještě jede, ale koleje a asfalt už začínají sálat teplo. Ve škole sedí děti ve třídě, kde se okna otevírají jen částečně a vzduch se nehýbe. Na stavbě se posouvá rytmus práce, protože kolem poledne už nejde jen o produktivitu, ale o bezpečnost. V panelákovém bytě ve vyšším patře se senior snaží vyvětrat, ale noc nepřináší úlevu. Město, které bylo historicky navržené na zimu, najednou testuje léto.
Tohle není apokalyptický obraz. Je to nový stresový test běžných institucí. A hlavní otázka nezní, zda je nám v horku nepříjemně. Otázka zní, co se stane s civilizací, když se významná část jejích lidí častěji pohybuje mimo teplotní komfort, pro který jsou navržena jejich těla, byty, školy, pracoviště i nemocnice.
Evropa už ví, že nejde o kosmetickou změnu. V létě 2022 bylo podle studie v Nature Medicine odhadnuto 61 672 úmrtí souvisejících s horkem v 35 evropských zemích; nejvyšší počty byly v Itálii, Španělsku a Německu, ale problém se týká celé Evropy. U lidí nad 80 let studie odhadla 1 684 úmrtí na milion obyvatel, zatímco u skupiny 0–64 let šlo o 16 úmrtí na milion. Stárnutí populace tedy z horka dělá i demografický problém, nejen meteorologickou epizodu.
2. Tělo jako chladicí zařízení
Lidské tělo funguje jako velmi přesný tepelný stroj. Uvnitř musí držet jádro zhruba kolem 37 °C. Když se okolí přehřívá, tělo přesouvá krev k povrchu kůže, zvyšuje pocení a snaží se teplo odvést pryč. Cena za to je vyšší zátěž pro oběhový systém: srdce pumpuje více krve, krevní tlak a hydratace kolísají, ledviny musí pracovat v horších podmínkách. WHO popisuje horko jako významné environmentální a pracovní zdravotní riziko, které zhoršuje kardiovaskulární choroby, cukrovku, astma, duševní onemocnění a zvyšuje riziko úrazů.
Zásadní je vlhkost. Suché horko a vlhké horko nejsou totéž. Pot chladí jen tehdy, když se odpařuje. Pokud je vzduch nasycen vodní parou, tělo může být mokré, ale nechladí se. Proto je důležitá takzvaná teplota mokrého teploměru, wet-bulb temperature. Studie v Science Advances připomíná, že hodnota kolem 35 °C představuje horní fyziologickou hranici lidské přežitelnosti, ale zdravotní a výkonnostní problémy nastávají už při podstatně nižších hodnotách.
Horko nejdříve nevypadá dramaticky. Žízeň. Únava. Tlak v hlavě. Horší soustředění. Zrychlený tep. Když se ale tělo dostane za hranici kompenzace, nastupuje vyčerpání z horka a v krajním případě úpal. CDC uvádí, že při heat stroke může tělesná teplota vystoupat až na 41 °C během 10 až 15 minut, a bez rychlé pomoci může dojít k trvalému poškození nebo smrti.
Ledviny jsou v tomto příběhu méně viditelné než srdce, ale často velmi zranitelné. Dehydratace, změny průtoku krve a fyzická námaha v horku zvyšují riziko akutního poškození ledvin. Lancet Planetary Health v roce 2024 publikoval studii využívající britský systém elektronických varování pro akutní poškození ledvin a sledoval, jak vysoké teploty souvisejí s nárůstem rizika.
Horko zasahuje i těhotenství. Systematický přehled a metaanalýza v BMJ z roku 2020 zkoumaly 70 studií z 27 zemí a spojily vysoké teploty v těhotenství s vyšším rizikem předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti a mrtvě narozených dětí. Shrnutí BMJ uvádí, že riziko předčasného porodu v analyzovaných studiích rostlo v průměru o 5 % na každý 1 °C vyšší teploty a o 16 % během vln veder.
Horko zatěžuje tělo mnoha cestami najednou. Nejde jen o extrémní případy kolapsu na ulici. Největší společenské náklady mohou vznikat právě v šedé zóně: lidé neumírají, ale hůře spí, hůře pracují, častěji chybují a rychleji se vyčerpávají.
