Jak moc je vzdělání zvyšuje mzdy?

Vzdělávání je dlouhodobým motorem růstu ekonomiky a životní úrovně. ČR se v rámci pilíře "Kvalita výzkumu a vzdělávání" našeho Indexu prosperity umístila na 13. místě. Máme tedy co zlepšovat.

Někdy na vliv vzdělávání na životní úroveň opomíjíme, protože nějakou dobu to trvá, než se projeví a efekt se hůř počítá než například vyrobené tuny trubek. Tzv. "Mincerova rovnice" ukazuje, jak investice do lidského kapitálu zvyšují budoucí příjmy jednotlivců. Odhady ukazují, že každý další rok školní docházky zvyšuje budoucí výdělky o 6-18%, s mediánem v rozmezí 10-12%. Data dále ukazují, že ve všech zemích OECD činí mediánová mzdová prémie za čtyřleté vysokoškolské / terciární vzdělání 52 procent. Tedy zhruba 13 procent za rok vzdělání.

Existují i odhady, které ukazují, že v USA je vzdělání zodpovědné za více než polovinu růstu nerovnosti ve výdělcích v USA od 70. let a téměř 75 % růstu nerovnosti od konce 80. let.

Vzdělání a kognitivní schopnosti vysvětlují podle odhadů nejméně jednu třetinu variability mezd. Spíše více. Například odhady dopadu úmrtí nebo odchodu do důchodu vlastníka z firmy naznačují, že 75% zisku připadá spíše na lidský kapitál vlastníka než na fyzická nebo finanční aktiva.

Jak velkou část variability výdělků mezi jednotlivými zeměmi lze vysvětlit lidským kapitálem? A chceme kauzalitu. Země s lepší technologií, produktivitou budou mít větší prospěch z investic do lidského kapitálu. Proto budou mít tendenci tyto investice častěji realizovat. A proto nelze ze základního porovnání vzdělání a mezd vyvozovat kauzalitu.

Je možné se podívat na mzdové nárůsty po migraci. Pokud dovednosti při migraci cestují s jednotlivci, mohou relativní mzdy v zemích s různými technologiemi a institucemi informovat o podílu lidského kapitálu na rozdílech v příjmech mezi jednotlivými zeměmi. Jednoduše řečeno: u migrantů dochází ke změně celkové produktivity faktorů a institucí, zatímco jejich lidský kapitál zůstává konstantní.

Migranti do USA ze zemí s nízkými příjmy dosahují přírůstku mezd ve výši 38% celkového rozdílu HDP na pracovníka. Pokud se mzdové zisky z této migrace rovnají 38% rozdílu v HDP na pracovníka mezi zeměmi, zbývajících 62% je vysvětleno lidským kapitálem.

Samozřejmě i zde jsou problémy v odhadech: migrovat mohou především ti, kteří čekají vyšší nárůst mezd. Na druhé straně se lidský kapitál nemusí dokonale mezi zeměmi přenášet. Cizinci s VŠ titulem uklízející kanceláře ví, o čem tento problém v odhadech je. Odhady, které se s těmito problémy snaží popasovat, ukazují že lidský kapitál vysvětluje 50 až 75 % rozdílů v příjmech mezi jednotlivými zeměmi. To je dost vysoké číslo.

Takže nejlepší odhady naznačují, že lidský kapitál stojí za nejméně třetinou variability výdělků práce v rámci jednotlivých zemí a nejméně polovinou variability výdělků na pracovníka mezi jednotlivými zeměmi.

Závěr je jednoznačný. Investujte do vzdělávání: svého, svých dětí. A volte politiky, kteří pomohou ČR transformovat na moderní ekonomiku sázející na vzdělávání, inovace a výzkum.