Během Zimní války finské jednotky čelily početní i technologické přesile Rudé armády v extrémních podmínkách drsné arktické zimy. Tato situace je přiměla hledat nekonvenční řešení, která by kompenzovala jejich slabší výzbroj a omezené zdroje.
Jedním z fascinujících příkladů tohoto přístupu bylo využití celofánu ke klamání nepřítele. Finské síly rozkládaly velké plachty z celofánu na povrch zamrzlých jezer. Z výšky celofán působil tak, že jezero vypadalo jako nezamrzlá vodní plocha. Výsledkem bylo, že sovětské průzkumné letouny viděly na mapě terénu překážky, které bránily pohybu vojsk i těžké techniky. Sověti se domnívali, že jezera jsou příliš nebezpečná k přechodu, a tak museli volit komplikovanější a delší trasy.
Během bombardování Helsinek finská armáda zapalovala ohně na polích za městem, aby úspěšně odvedla pozornost ruských bombardovacích pilotů.
Další Finskou inovací byly Molotovovy koktejly, pojmenované ironicky po sovětském ministru zahraničí Molotovovi. Finská domobrana zjistila, že jednoduché zápalné lahve mohou být smrtelně účinné proti sovětským tankům. Šlo o levnou zbraň, která navíc způsobovala chaos v řadách nepřátel.
Finské jednotky také využívaly bílé zimní uniformy, které je činily téměř neviditelnými v zasněženém terénu. Díky tomu byly schopny provádět bleskové útoky z lesů a rychle zmizet. Oproti tomu Sověti měli standardní tmavé uniformy, které je činily snadnými cíli.
Taktika "Motti": Finové mistrně využívali lesnatého terénu k obklíčení sovětských jednotek a jejich rozdělení na menší izolované části („motti“ je termín pro hromádku dříví na podpal). Tyto obklíčené skupiny byly následně zničeny nebo ponechány bez zásob, čímž byly odsouzeny k zániku.
Finská vynalézavost během zimní války připomíná, že inovace nemusí vždy znamenat složité technologie. Někdy je nejmocnější zbraní schopnost přemýšlet jinak a využívat běžné věci netradičním způsobem. Zimní válka ukazuje, jak je důležité neustále hledat nové způsoby, jak čelit překážkám.