Kombinace AI a vědy otevírá potenciál pro radikální zrychlení tempa vědeckých objevů

Už v v roce 2022 7 % výzkumných prací ve fyzice a astronomii zahrnovalo AI. Jak tent podíl zvýšit a rozšířit do dalších oborů? Otevírají se inovativní možnosti zapojení AI.

Například literature-based discovery: analýza existující vědecké literatury pomocí jazykové analýzy a hledání nových hypotéz, souvislostí nebo myšlenek, které lidé mohli přehlédnout. Identifikuje nové experimenty, které je třeba vyzkoušet. A dokonce navrhuje potenciální výzkumné spolupracovníky. Co bude stimulovat mezioborovou spolupráci a podpořit inovace na hranicích mezi obory. Také pomůžou identifikovat "slepá místa" v daném oboru.

Nebo “robot scientists” aka “self-driving labs”: robotické systémy, které pomocí AI vytvářejí nové hypotézy na základě analýzy existujících dat a literatury a následně tyto hypotézy testují prováděním stovek nebo tisíců experimentů. Například v oblasti systémové biologie nebo materiálové vědy. Na rozdíl od lidských vědců jsou roboti méně vázáni na předchozí výsledky, méně se řídí předsudky. A lze je snadno replikovat.

Nejde o sci-fi: plně automatizovaný robotický chemik vyvinul způsob, jak vyrábět kyslík na Marsu. A to z minerálů nalezených v marťanských meteoritech. Stroj použil výkonný laser k analýze chemického složení pěti marťanských meteoritů a našel šest prvků ve významném množství: železo, nikl, vápník, hořčík, hliník a mangan.

Existuje více než 3,7 milionu různých kombinací těchto marťanských prvků, jejichž ruční testování by trvalo více než 2000 let, pokud by každé kolo testování trvalo přibližně 5 hodin. Místo toho, aby robot prověřoval každou kombinaci, použil umělou inteligenci k předpovědi, která kombinace prvků bude nejlepším katalyzátorem pro výrobu kyslíku. Robot poté vyrobil a otestoval více než 200 katalyzátorů, přičemž jako suroviny použil solný roztok a oxid uhličitý.

Tohle bude velký!