Paradoxy obchodních válek
Nezamýšlené, ale očekávatelné dopady obchodních válek
Ve čtvrtek Trump podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě 60 mld. USD. Tři poznámky k probíhající „obchodní válce“. Za prvé, Trump chce tarifními opatřeními snížit deficit běžného účtu. Nicméně v ekonomice je vše propojené. Běžný účet tak není ničím jiným, než zrcadlem chování americké vlády, domácností a podniků. Zrcadlí stav, kdy ekonomika více investuje než spoří.
Takže si to shrňme. Trump chce snížit deficit běžného účtu. Na to by potřeboval snížit investice a spotřebu a zvýšit úspory. Na druhé straně provede daňovou reformu, která má zvýšit investice. Tedy přesný opak. Zároveň zvýší deficit vlády, což není nic jiného než další pokles úspor.
Samozřejmě, že můžeme motivovat domácností k vyšším úsporám. To ale neuděláme jinak, než když snížíme jejich spotřebu. Zvýšit úspory zní úplně jinak než snížit spotřebu. Každopádně komu ji snížíme? Tím se dostáváme k dalšímu bodu. Za druhé, když už píšeme o negativních důsledcích obchodních válek, tak je potřeba si uvědomit, kdo tyto negativní důsledky pocítí. Volný mezinárodní obchod zlevnil dovozy a tím umožnil výrazně zvýšit spotřebu domácností v USA. Především těm s nejnižšími příjmy, a to o 60 procent. Střední třídě pak o čtvrtinu. Obchodní válka se tak obrátí především proti těm, co volili Trumpa. Ale takový paradox v politice není nijak neobvyklý.
Za třetí, odveta a eskalace. EU zmínila možnost zavést odvetná cla na motocykly, jeansy nebo bourbon. Jde spíše o šťouchnutí, protože jde o položky vyráběné v „republikánských“ státech USA. Mnohem důležitější je diskutovaná daň z obratu na velké digitální firmy ve výši tři procenta. To by postihlo americké firmy Google, Facebook či Amazon. Čína si zase udělala seznam 128 amerických výrobků, které by se mohly stát předmětem odvety: například ovoce, ořechy, víno...Eskalaci vidíme stále spíše v rovině rizika. Nikoliv však malého. Pokud by došlo k výraznému omezení mezinárodního obchodu, došlo by zároveň ke zchlazení globální ekonomiky.
Letem světem
Bohumil Kartous o příkopech, které vytvářejí víceletá gymnázia: Ve Finsku, které se často uvádí jako příklad dobré praxe, zrušili víceletá gymnázia už v šedesátých letech – nechtěli v tak nízkém věku děti segregovat. Protože jaký je důsledek? Když se zeptáte maturantů na gymnáziu, jestli mají kamarády na učňáku, odpoví, že samozřejmě ne. Vůbec netuší, co se „u těch druhých“ děje. Sociální dopady exkluzivity jsou zcela zásadní. Přesně to odráží skutečnost, že polovina lidí volí Zemana a polovina proti Zemanovi a navzájem se naprosto nevnímají. A jestli si někdo dělá naděje, že to časem bude lepší, tak mu můžu garantovat, že s tímhle vzdělávacím systémem to lepší nebude.
Bonus: