Parkování zdarma má náklady, které si nemůžeme dovolit

Donald Shoup, nedávno zesnulý ekonom, nebyl obyčejným akademikem. Byl to člověk, který vzal něco zdánlivě banálního—parkování—a proměnil to v revoluci, která změnila měst. Pěkný přehled jeho práce v této oblasti a dopadů na města ukazuje například Nolan Gray.

V jeho nejslavnější knize The High Cost of Free Parking (Vysoká cena bezplatného parkování) představil jednoduchou, ale radikální myšlenku: parkování je příliš levné. A když je něco levné nebo dokonce „zadarmo“, lidé toho přirozeně spotřebovávají více, než je zdravé. V případě parkování to znamenalo ulice přeplněné auty, nekonečné hledání volného místa a města zahlcená betonovými parkovišti namísto živých veřejných prostranství.

Shoupova práce ukázala, že „zdarma“ parkování není vůbec zdarma. Ve skutečnosti na něm tratíme všichni—v čase stráveném hledáním místa, ve znečištění z aut, která krouží kolem bloků, a v cenách bydlení, protože přísné požadavky na parkovací místa zvedají náklady na výstavbu. Přišel s revolučním řešením: dynamické ceny za parkování a zrušení minimálních požadavků na parkovací místa u nových staveb. Jinými slovy, místo toho, aby města nutila developery budovat obrovská parkoviště, měla by nechat trh rozhodnout, kolik parkovacích míst je skutečně potřeba.

Tohle nebyla teorie, kterou by si jen zapisoval do akademických časopisů. Jeho myšlenky začaly měnit svět. V roce 2017 zrušilo Buffalo a Hartford povinnost budovat parkovací místa u všech nových staveb. O pět let později to udělala Kalifornie v oblastech poblíž veřejné dopravy. Dokonce i Nový Zéland se přidal a zrušil tyto požadavky na celonárodní úrovni.

Proč měl Shoup takový úspěch? Jeho genialita spočívala nejen v jeho teorii, ale i v jeho strategii. Neříkal jen „zpoplatněte parkování“—nabídl způsob, jak z toho udělat politicky schůdnou cestu. Přišel s konceptem parkovacích benefitních zón: pokud města vyberou peníze z parkování a použijí je na vylepšení dané čtvrti (lepší chodníky, stromy, pouliční osvětlení), obyvatelé se rázem stanou zastánci parkovacích poplatků.

Jeho přístup byl politicky chytře neutrální. Mohl oslovit konzervativce („lidé by měli platit za to, co spotřebovávají“), progresivisty („méně aut znamená lepší životní prostředí“), libertariány („trh ví nejlépe, kolik parkování je potřeba“) i socialisty („veřejný prostor by neměl být privatizován jako parkoviště“). Ať už jste byli kdekoliv na politickém spektru, Shoup měl argument právě pro vás.