Selhání představivosti
Selhání představivosti je termín, který proslavilo vyšetřování 11. září. Stejný termín se používá při popisu reakce vlády na covid. Jde o neschopnost politiků a elit pochopit důsledky vznikajících hrozeb, neschopnosti předvídat možné následky.
Selhání představivosti je důvod, který brání pokroku.
Selhání představivosti se neomezuje jen na krize. Důležitý je i pro vizi, jak může vypadat budoucnost. Pěkně o tom píše Martin Allen Morales v Economist. Řešení problémů vyžaduje, abychom si představili nové způsoby nápravy, které zpochybní status quo. Pokud představivost využijeme pozitivně, pomůže nám nejen chránit se před špatnými věcmi - teroristickými útoky, zhoršující se změnou klimatu nebo pandemiemi -, ale může také vést ke skokům v myšlení, které naši společnost posunou k dobrému.
Bez představivosti bychom neměli naději, že se nám podaří dosáhnout něčeho nad rámec toho, co v současnosti existuje. Představivost umoňuje vidět potenciál pro změnu.
Představivost je totiž naše lidská superschopnost. Byla (a bude) hnací silou mnoha největších společenských úspěchů a inovací.
Podporovat představivost je nutnost a základní dovednost pro život. Je zdrojem kreativity, zvídavosti, kritického myšlení a řešení problémů.
Pokračující nestabilita, konflikty a strach o budoucnost planety ztěžují mladým lidem představu pozitivní budoucnosti.
Neschopnost si představit lepší budoucnost nás obrací do minulosti. Návrat do minulosti, nerůst, získat zpět kontrolu... jsou následek selhání představy lepší budoucnosti.
Je nezbytné, aby představivost byla pozitivně zarámována. Je třeba ji vnímat jako odrazový můstek, který lidi inspiruje k řešení dnešních i budoucích výzev, od bezprostředních osobních problémů přes řešení krizí až po myšlenky, které změní svět, jako je umělá inteligence a další rozvíjející se technologie.
Musíme pomoci vybavit děti i dospělé sebedůvěrou a zkušenostmi, které posílí jejich představivost. Součástí toho je naučit naše děti, aby se nebály, když se něco nepovede. Pracovat s chybou.