Skleněný strop v ČR

Economist aktualizoval Index skleněného stropu, který měří roli a vliv žen na pracovním trhu v zemích OECD. ČR se posunula na 21. místo (z 29 zemí), což není nijak dobré umístění. Jsme mezi Německem a Holandskem, což zase nezní tak špatně.

Švédsko, Island, Finsko a Norsko jsou v čele indexu. Japonsko a Jižní Korea, kde se ženy stále musí rozhodovat mezi rodinou a kariérou, obsadily poslední dvě místa.

V čem zaostáváme za nejlepšími? Ženy u nás dosahují vyššího vzdělání než muži: terciální vzdělání má u nás o 6pb více žen než mužů. Ve spoustě států je rozdíl ještě vyšší. Ale to nebude hlavní problém.

Větší problém je nízká míra participace žen na pracovním trhu = nevyužitý talent, nižší rodinné příjmy, životní úroveň. S tím souvisí nízká dostupnost školek a sociálních služeb. Rozdíl ve mzdách je cca 12%. V posledních letech se rozdíl snižuje, v nejlepších státech je 4-5%.

Náklady spojené s dítětem dosahují 25% mzdy a jsou nadprůměrné. Nadprůměrná je i délka rodičovské. Podprůměrné zapojení otců do rodičovské.

Podíl žen v manažerských pozicích patří mezi nejvyšší ze zemí OECD, což je dobrá zpráva. Nízký je ale podíl v představenstvech a v politice. Velké skoky jsou pravděpodobně spojené s metodologickými změnami.

Trend je v ČR pozitivní, ale celkové umístění je tristní. Makroekonom vidí především problém v nízkém zapojení žen na trh práce, kde chybí lidi. Vyšší participace by zároveň znamenala vyšší odolnost domácností na šoky a vyšší bohatství. #silnejsi