Top 1% - co způsobilo nárůst nerovnosti?
V USA 1% nejbohatších bere 20% příjmů. Přitom ještě v 70. letech to bylo jen 10%. Naposledy takto vysoká nerovnováha v rozdělení příjmů byla ve 20 a 30 letech minulého století.
První dva obrázky ukazují příjmů získá nejbohatší procento v jednotlivých státech. Z obrázků je jasné, že nárůst nerovnosti není ve všech vyspělých ekonomikách stejný. Což je dobrý odrazový můstek pro hledání důvodů.
Alvera s spol identifikovali čtyři důvody.
1) Daňová sazba. Obrázek ukazuje vývoj nejvyšší sazby z příjmů v jednotlivých státech - všeobecně nejvyšší sazby poklesly na úroveň 40-50%. Další obrázek ukazuje přehledněji dynamiku: pokles daňové sazby v procentních bodech (osa x) a nárůst nerovnosti (osa y): státy, které nejvíce snížily nejvyšší daňovou sazbu, zaznamenali nejvyšší nárůst nerovnosti v rozdělení příjmů. Zdá se, že tedy stačí zvýšit sazby a svět je zachráněn. Nebo ne?
Pokles daňové sazby snižuje motivaci k daňovým optimalizacím.
2) Druhý důvod vlastně taky souvisí s daněmi. Snížení daní zvýšilo motivaci vysoko-příjmových skupin ukousnout si více z koláče zisku, protože snížení daňové sazby zvýšilo možný přínos pro zaměstnance při zvýšení mzdy. Takže jde vlastně o zvýšení motivace k práci a samozřejmě zvýšení motivace k tvrdšímu mzdovému vyjednávání.
3) Zvýšil se podíl bohatství na příjmech. Pod bohatstvím si představme finanční (akcie, dluhopisy, podílové fony...) a nefinanční (domy, pozemky...) aktiva. Tato aktiva mají výnos (dividendy, kupóny, nájem...). Takže v průběhu času dochází k jejich akumulaci. Ano, to je to zázračné složené úročení. A zároveň je také bohatství nerovnoměrně rozděleny skrz příjmové skupiny. Dlouhodobá akumulace bohatství (podpořena i nízkou dědickou daní) tak vlastně sama o sobě prohlubuje nerovnost ve společnosti.
4) Dochází k posunu v rozdělení zisku. Roste totiž podíl na zisku, který připadne vlastníkům kapitálu (viz bod 3) a tudíž klesá podíl připadající práci (zaměstnancům). Průměrná dlouhodobá hodnota tohoto podílu odměny vlastníkům kapitálu je v USA 6%. Nyní je tento podíl mezi 10-11%.
Nerovnost v příjmech nebo lépe v rozdělení bohatství je potenciální sociální, ale i ekonomický problém, které vyspělé ekonomiky budou muset řešit. Ale jak?