Umělá inteligence mění ekonomiku. Jsme připraveni?

Rok 2024 byl pro svět umělé inteligence přelomový. Ne už proto, že by přinesl další „zázračný“ model, ale proto, že AI masově vstoupila do reálné ekonomiky. Zatímco dříve se mluvilo o potenciálu, dnes už jsou k dispozici konkrétní data. A ta ukazují jednoznačně: AI zvyšuje produktivitu, mění způsob práce, a zároveň otevírá zcela nové otázky o důvěře, rovnosti a udržitelnosti.

Podle nejnovějšího AI Index Reportu 2025, který připravil tým ze Stanfordské univerzity, začala být AI technologií srovnatelnou s elektrifikací nebo internetem – ne z hlediska publicity, ale z hlediska systémového dopadu na ekonomiku a společnost.

Produktivita: skok pro ty, kdo to myslí vážně

Jedním z nejsilnějších signálů, které zpráva přináší, je potvrzení dřívějších hypotéz: AI skutečně zvyšuje produktivitu, zejména u znalostních pracovníků. Největší přínos má tam, kde je hluboce integrována do procesů – nikoliv jako „hračka“ v jedné funkci, ale jako nástroj, který mění způsob práce v celé organizaci. Podle dat uvedených ve zprávě mají firmy s vysokou mírou integrace AI až 72% šanci zaznamenat významné produktivní zisky. Naproti tomu firmy, které AI používají pouze okrajově, dosahují takových výsledků jen ve 3,4 % případů​.

Zajímavé je i to, jak AI snižuje rozdíly mezi pracovníky různých kvalifikací. Studie citovaná ve zprávě ukazuje, že zatímco výkon seniorních programátorů s pomocí AI vzrostl o 7–16 %, u juniorních kolegů šlo o nárůst 21–40 %​. Jinými slovy – AI se v některých oblastech chová jako „asistenční vyrovnávač“, který umožňuje méně zkušeným pracovníkům dosahovat profesionálních výstupů.

AI jako investiční priorita

V roce 2024 dosáhly soukromé investice do AI rekordních 252 miliard dolarů, z čehož více než 100 miliard připadlo na USA. Evropské investice sice vzrostly o 60 % a veřejné výdaje do AI se od roku 2013 navýšily více než 67krát​​, přesto Evropa výrazně zaostává za USA i Čínou – a to jak v objemu investic, tak v počtu a kvalitě vyvíjených modelů.

Evropa přispěla v roce 2024 pouze třemi významnými modely, zatímco USA jich vytvořily čtyřicet a Čína patnáct. Tento nepoměr ukazuje nejen strukturální slabost evropského AI ekosystému, ale i riziko ztráty suverenity v oblasti technologií, které budou do budoucna zásadní pro konkurenceschopnost.

Technologický pokrok: levnější, menší, výkonnější

Jedním z nejpůsobivějších čísel ve zprávě je pokles nákladů na provoz AI modelů. Cena za zpracování milionu tokenů u modelu na úrovni GPT-3.5 klesla z 20 dolarů (2022) na pouhých 7 centů (2024) – více než 280násobný pokles během 18 měsíců​.

Zároveň roste výkon tzv. „kompaktních modelů“ – tedy malých, efektivních systémů, které dosahují srovnatelných výsledků jako jejich obří předchůdci. To znamená jediné: AI se stává technologicky i finančně dostupnou pro malé firmy, start-upy nebo veřejné instituce. Překážka „vysoké ceny“ de facto přestala existovat.

AI ve vědě, zdravotnictví a vzdělávání

Vedle ekonomiky AI mění i další sektory. Vědci využívající AI dosahují až o 44 % vyšší úspěšnosti při objevování nových materiálů a o 39 % více patentových přihlášek​.

Ve zdravotnictví už AI překonává lékaře při řešení složitých diagnostických případů – a to jak v rychlosti, tak v přesnosti. Přesto zpráva upozorňuje, že nejlepší výsledky přináší spolupráce člověka a AI, nikoliv jejich soupeření​.

Ve vzdělávání se situace mění pomaleji. 81 % učitelů v USA si přeje AI zařadit do výuky, ale méně než polovina se na to cítí dostatečně připravena​. Chybí školení, metodiky i infrastruktura – problém, který se netýká jen USA, ale i většiny evropských zemí.

Technologie nestačí. Důležitý je způsob jejího nasazení

Zpráva zároveň upozorňuje na oblasti, kde AI naráží na limity. První a nejvážnější z nich je důvěra veřejnosti. Podíl lidí, kteří věří, že AI firmy chrání jejich data, klesl meziročně z 50 % na 47 %. Ještě nižší je víra v to, že AI systémy jsou spravedlivé a bez předsudků​. Druhou je energetická náročnost.

Dále, AI není jen otázkou výkonu nebo investic. Je to především otázka schopnosti společností a institucí tuto technologii pochopit, začlenit a řídit. Report to shrnuje výstižně:

„Productivity gains do not stem from AI adoption alone, but from deep integration and meaningful human adaptation.“
(AI Index Report 2025)

Skutečný přínos AI nespočívá v jejím zázračném výkonu. Spočívá v tom, jak ji dokážeme využít ke zlepšení lidské práce, rovnosti a důvěry ve společnost, která se právě zrychluje.

Česko a AI: Jak nepropást druhou digitální revoluci?

Přestože AI Index Report 2025 o České republice výslovně nehovoří, právě tato absence by měla být impulzem k hlubší sebereflexi. Česká republika má silné akademické zázemí (ČVUT, MFF UK, FIT VUT), vznikající inovační ekosystémy (např. prg.ai), i první úspěšné AI startupy. Přesto zatím nevystupuje jako viditelný hráč v evropském či globálním AI prostoru.

Největší výzvou zůstává přechod od výzkumu k aplikaci. České instituce generují kvalitní publikační výstupy, ale chybí komerční rozšíření, hlubší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a ambiciózní politická vize.

Česko by mohlo profilovat svou roli například jako laboratoř pro aplikovanou a regulovanou AI – s otevřenými daty, podporou veřejných zakázek na AI řešení, a vytvořením prostorů pro testování eticky a právně citlivých aplikací. Zároveň má šanci se zaměřit na specializované oblasti: AI pro malé jazyky, AI v průmyslu 4.0, nebo AI ve zdravotnictví a sociálních službách.

Zásadní však bude, zda dokážeme:

• zkoordinovat výzkum, aplikaci a politiku,

• udržet a přitáhnout talenty zpět ze zahraničí,

• a hlavně – vnímat AI nikoliv jako hrozbu, ale jako investici do budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky i společnosti.

Na prvním místě je potřeba si uvědomit, že AI už není příležitost, ale nutnost.