VC v první linii: budoucnost evropské obrany, investice do bezpečnostních technologií

Evropa prochází zásadní transformací v oblasti obrany, bezpečnosti a technologické odolnosti. Tradičně byly vojenské inovace doménou státních institucí, ale dnes do popředí stále více vystupuje soukromý sektor – zejména venture kapitál. Nejnovější zpráva NATO Innovation Fund (NIF) a Dealroom – Defence, Security and Resilience 2025 (buff.ly/4id8bo7) ukazuje, že investice do těchto technologií dosáhly v roce 2024 rekordních 5,2 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 24 % a pětinásobný růst za posledních šest let.

Tento trend signalizuje nejen změnu v samotné obraně Evropy, ale i její geopolitické postavení a technologickou soběstačnost. Evropa si začíná uvědomovat, že její bezpečnost nebude zajištěna pouze státními zakázkami – budoucnost obrany leží ve schopnosti rychle komercializovat inovace a zapojit soukromý kapitál do vojenského výzkumu.

Zatímco celkový trh rizikového kapitálu v Evropě za poslední dva roky poklesl o 45 %, investice do obranných a bezpečnostních startupů vzrostly o 30 %. To z obranného sektoru činí nejrychleji rostoucí oblast Deep Tech, což odráží nejen zvyšující se geopolitická rizika, ale i technologickou rivalitu mezi světovými mocnostmi.

Investice směřují mimo jiné do AI, kvantových výpočtů, vesmírných technologií, jaderné energetiky, ochrany kritické infrastruktury. Roste důraz na autonomní bojové systémy a kybernetickou obranu.

Zajímavý posun nastává i v geografickém rozložení investic. Zatímco ještě v roce 2019 bylo dominantním hráčem Spojené království, dnes ho předstihlo Německo. Mnichov se stal hlavním evropským hubem obranných inovací. Hlavním tahounem tohoto růstu je startup Helsing, který se specializuje na AI pro obranu. Mezi další významná centra patří: Oxford, Paříž, Cambridge, Berlín a Bristol. Švýcarsko a Nizozemsko mají nejvyšší podíl investic do obrany vzhledem k celkovému VC financování.

V roce 2024 bylo v Evropě aktivních více než 850 investorů, což je 3,3násobný nárůst oproti roku 2019. Nejvýznamnějším z nich je NATO Innovation Fund (NIF) s rozpočtem přes 1 miliardu eur, který se zaměřuje na kritické technologie pro bezpečnost Aliance.

Růst obranných investic přichází v době rostoucího geopolitického napětí. Klíčové výzvy pro Evropu zahrnují:

Závislost na kritických materiálech – Evropa je závislá na dovozech vzácných zeminy, lithia a high-purity silicon. Potenciál je v recyklaci, syntetické biologii a nových zdrojích surovin.

Strategická autonomie ve výpočetních technologiích – Kvantové výpočty a AI čipy jsou otázkou národní bezpečnosti, EU a NATO proto usilují o domácí výrobní kapacity.

Omezení technologického exportu – Sankce a regulační opatření ovlivňují vývoj obranného sektoru a jeho propojení se zahraničními trhy.

Co nás čeká? Klíčové trendy do budoucna

Vzestup autonomních systémů – drony, AI-řízené zbraně a autonomní vozidla budou páteří moderních armád.

Kvantové výpočty a jejich vojenské využití – kvantová kryptografie a navigační systémy se stanou standardem.

Energetická bezpečnost – investice do jaderné fúze a SMR posílí evropskou nezávislost na fosilních palivech.

Diverzifikace investic – venture kapitál bude hrát rozhodující roli v raných fázích inovací, zatímco státy se zaměří na škálování a implementaci.

Evropa stojí na prahu technologické revoluce v obraně. Klíčovou otázkou však zůstává: Dokáže si zajistit dostatečnou technologickou soběstačnost, nebo bude stále závislá na USA a Číně? Odpověď na tuto otázku určí její geopolitickou roli ve 21. století.

K tomu je potřeba dodat, že Evropa potřebuje více rizikového kapitálu, nejen v obraně. Proto 28. režim (optimálně jednotný kapitálový trh) a investice penzijních fondů do VC by měla být naše priorita v oblasti podpory podnikání.