Volby, vzdělání a předsudky: Bojíte se imigrantů, nebo liberálů/konzervativců?
V moderních demokraciích se často předpokládá, že politická orientace jednotlivce je výsledkem jeho hodnot, kulturního zázemí nebo příslušnosti k určité sociální skupině. Nové výzkumy však ukazují, že vztah občanů k politickým stranám přesahuje tradiční společenské dělení a může být zdrojem silnějšího rozdělení než etnické, náboženské či regionální rozdíly. Tento fenomén, označovaný jako „partyismus“, zdůrazňuje intenzitu předsudků, které voliči chovají k politickým protivníkům, často silněji než k příslušníkům jiných „cizích“ skupin.
Síla stranické loajality: víc než sociální identita
Empirická data z Velké Británie, Spojených států, Belgie a Španělska ukazují, že lidé přikládají větší váhu své politické příslušnosti než identitám založeným na etnickém, jazykovém či náboženském původu. V praxi to znamená, že například belgický Vlám může cítit větší antipatii vůči frankofonnímu spoluobčanovi, pokud ten podporuje ideologicky odlišnou stranu, než vůči příslušníkovi jiného etnika. Tato dynamika je obzvláště patrná v ideologicky polarizovaných prostředích, kde voliči vykazují největší nedůvěru právě vůči stranám na opačném konci politického spektra.
Vzdělání prohlubuje ideologické příkopy
Tradice politické psychologie zdůrazňuje pozitivní vliv vzdělání na redukci předsudků vůči etnickým a kulturním „jiným“. Dlouhodobé studie v USA například potvrzují, že vzdělanější lidé méně často vykazují rasové a etnické předsudky. Překvapivě se však ukazuje, že tento trend se nepromítá do oblasti politických názorů. Analýza dat z amerických volebních studií (1964–2012) odhaluje, že vzdělání snižuje etnické předsudky, ale zároveň zvyšuje zaujatost vůči ideologickým odpůrcům – liberálové i konzervativci s vyšším vzděláním mají tendenci vnímat protistranu jako méně důvěryhodnou a morálně pochybnou.
Tento paradox lze částečně vysvětlit intenzivnější politickou socializací vzdělanějších lidí. Vyšší vzdělání často posiluje schopnost argumentace a větší informovanost o politických tématech, ale také vede k pevnější identifikaci s konkrétní ideologií. V důsledku toho může docházet k hlubšímu přesvědčení o vlastní morální a intelektuální nadřazenosti. Navíc polarizace mediálního prostoru poskytuje vzdělaným jedincům nástroje k potvrzování jejich pohledů a zvyšuje nedůvěru vůči alternativním názorům.
Důsledky pro demokracii
Zjištění o „partyismu“ a vzdělání nutí přehodnotit tradiční předpoklad, že vzdělání automaticky podporuje toleranci a pluralitu názorů. Pokud vzdělání snižuje předsudky vůči jedné skupině, ale posiluje předsudky vůči jiné, nabízí se otázka: Jak lze vzdělávání přetvořit tak, aby podporovalo otevřenější dialog nejen mezi etnickými, ale i politickými skupinami?
Demokratické společnosti čelí riziku, že politické předsudky prohloubí společenské konflikty více než kulturní či etnické rozdíly. Řešení možná nespočívá jen v budování informovanosti, ale také ve zdůraznění hodnot, jako je empatie a schopnost respektovat legitimitu opačného názoru. Stručně řečeno, klíčem k odolnější demokracii může být nejen rozum, ale i pochopení toho, že politický protivník není nepřítel.