Za jak dlouho bude mít AI dopad na ekonomický růst?

Historie nám říká, že nové technologie potřebují čas, než se projeví v růstu. Důvodem je, že potřebují často komplementární investice a inovace, procesní změny apod. Například parním vlakům trvalo 75 let, než došlo k jejich rozšíření. Elektřině to trvalo 50 let, osobním počítačům už jen 20 let a mobilní telefony byly všudypřítomné už po 10 letech. Adaptace technologií má sice zpoždění, ale to se neustále snižuje.

Za druhé, píše o tom, že AI zvýší růst produktivity, a tím pádem i růst ekonomik a životní úrovně. Implicitně se předpokládá, že efekt bude rozdělen rovnoměrně mezi jednotlivé země. Historie opět ukazuje, že tomu tak nemusí být, protože úspěšnost, s jakou ekonomiky přijímají nové technologie a přizpůsobují se jim, velmi liší. Například revoluce v informačních a komunikačních technologiích (ICT) byla v 90. letech přínosem pro USA, ale v Německu a Francii se růst produktivity v podstatě nezměnil.

Jinými slovy, pozitivní efekty AI nespadnou jen tak z nebe. Bude velmi záviset na schopnosti firem a země adaptovat novou technologii, schopnost změnit procesy a schopnost AI doplnit komplementárními investicemi, například do vzdělání lidí, digitální infrastruktury a digitálního státu. Kritickou vlastností tedy bude schopnost ekonomik tuto technologii adaptovat, šířit a následně se přizpůsobit příležitostem a výzvám, které se s ní pojí, včetně narušení, jež umělá inteligence nevyhnutelně způsobí. Evropa minimálně v té části investic do AI zaostává.